Velké odhodlání, dny přísných restrikcí, přejídání se, pocity frustrace a kila nahoře. Kolotoč, který se neustále opakuje. Vysněná postava a pevné zdraví v nedohlednu a k tomu spousta otázek proč.
Jsou Vám výše uvedené věty blízké?
Skoncujte s dietami. V tomto článku si ukážeme, proč diety nefungují a proč bychom měli tělu poskytnout kvalitní a plnohodnotnou stravu.
Sedím v jedné ze svých oblíbených brněnských kaváren. Vyčítavě a přitom hladově hledím na objednaný kousek dortu přede mnou a mám na něj strašnou chuť. Nicméně vím, že bych jej jíst neměla. Rozhodla jsem se, že se ode dneška budu stravovat už opravdu zdravě. Okolí nevidí přes volný svetr, že jsem přibrala to, co jsem nedávno zhubla. Vlastní mysl a vědomí ale neoklamu. Barevně vyhlížející kousek dortu na stole vypadá skvostně, ale rozhodně ne jako reklamní poutač na dietní pokrm.
Co to vlastně znamená „jíst zdravě“?
Hlavou mi ihned proletí za ty měsíce perfektně naučená následující odpověď: „V prvé řadě ze svého jídelníčku vyřaďte cukr, pečivo, těstoviny a také veškeré přílohy“. Abych objasnila, tehdy jsem byla na striktní lowcarb stravě a všechny sacharidy v mých očích znamenaly zlo i v tom nejmenším množství.
I když jsem si dopřála jen trochu přílohy, vyvolávalo to ve mě pocity viny a selhání. Následovaly myšlenky, že pro dnešek už omezování ve stravě nemá cenu. Po zbytek dne si tak můžu dopřát i jiná oblíbená, ale ne příliš zdravá jídla a od zítřka začnu nanovo. Ještě striktněji, než kdykoliv předtím.
Selhání v mém případě pramenilo z několika důvodů:
1. Myšlení v úzkých souvislostech
Často máme naučené konkrétní poučky, které mohou být pravdivé jen pro konkrétní případy. Pokud si například celý den dopřáváme sacharidy a nepohlídáme si dostatečný přísun ostatních makroživin, strava nám může být spíše ke škodě. Naše tělo totiž postrádá ostatní neméně důležité živiny a navíc, sacharidy disponují menší sytící schopností, než je tomu u bílkovin a tuků.
V praxi to znamená, že buď dostaneme brzy hlad a záhy sáhneme po dalším jídle, nebo nás přepadnou chutě a lehce tak sklouzneme k přejídání.
Důležité je také myslet na individuální specifika každého člověka, která se pojí s otázkami: Kolik mám za den pohybu? Mám sedavé zaměstnání? Prodělávám v danou chvíli nějakou nemoc? Jak se cítím po určitých pokrmech?
Jinými slovy, je nutné se vždy zamyslet nad danou problematikou v širších souvislostech. Tvrzení či poučky mohou být založeny na pravdě, ale zároveň nemusí být aplikovatelná konkrétně do našeho života. Alespoň ne v té fázi života, ve které se zrovna nacházíme.
Druhý důvod selhání, který jsem zde již naznačila, pramenil ze:
2. Stanovení nepřiměřeného cíle
Klademe si cíle, které jsou pro nás příliš velkým soustem. Je v pořádku mít velké sny a plány, ale zároveň musíme vědět, že jsme schopni se alespoň přiblížit k cílové rovince.
Představme si například, že jsme milovníci příloh a sladkých pokrmů a ze dne na den se rozhodneme dodržovat striktní nízko-sacharidovou dietu. Pravděpodobně se budeme trápit a s předsevzetím brzy skončíme.
Proto dbejme na výběr přiměřených cílů. V tomto případě by mohla být rozumná varianta začít s vyřazením potravin s přidaným cukrem, jako jsou sladkosti, omáčky, buchty, komerční snídaňové cereálie, aj. Pokud tento krok bez
problému zvládneme, můžeme pokračovat s dalším krokem, například s vyřazením sladkého ovoce.
K zavádění přísných stravovacích restrikcí docházelo v mém životě mnohokrát, pokaždé jen měly jinou podobu.
Ne vždy byly sacharidy a cukr mými hlavními strašáky. Někdy stačilo pár lžic ořechového másla, večeře po 18h, vynechání snídaně či snězení živočišného pokrmu a nanovo jsem stála tváří tvář neúspěchu mající podobu následného přejedení a rozhodnutí, že dnes už nemá cenu následovat zdravý jídelníček a s dietou začnu pořádně nanovo až od zítřejšího dne.
Ve snaze najít takový výživový směr, díky kterému zaručeně a trvale zhubnu, jsem zoufale střídala jednu dietu za druhou. U každé jsem vždy vydržela pár dnů, maximálně týdnů. Dále následovalo období obžerství až do doby, než jsem se od kamarádky nebo internetového článku dočetla o další možnosti stravování slibující rychlé a trvalé zhubnutí. Kolotoč tak mohl začít nanovo.
Často jsem si lámala hlavu nad otázkou, proč každý můj pokus o zhubnutí skončil neúspěchem.
Chybu jsem vždy přičítala sobě. JÁ jsem selhala, JÁ mám slabou vůli, dieta je určitě správná, ale JÁ ji špatně praktikuji. O to víc mě tato přesvědčení utvrzovala ve vlastní neschopnosti, a jídlo se pro mě stávalo, čím dál větším strašákem.
Až řadu let později jsem došla k poznání dávající odpověď na mou otázku.
3. Neexistuje konkrétní univerzální výživový směr ideální pro všechny
Až prostřednictvím studia výživového poradenství a vyzkoušením si různých výživových směrů na vlastní kůži (více si o mém příběhu můžete přečíst zde) jsem zjistila, že opravdu neexistuje univerzální stravování použitelné u všech lidí. Každý disponuje jiným životním stylem, zdravotním stavem a potřebami. Jak by tedy mohla jediná dieta pokrýt všechny uvedené nároky? Můžeme si osvojit základní principy zdravého stravováni, avšak jaké konkrétní pokrmy a potraviny budeme upřednostňovat, si volíme dle vlastních specifických potřeb.
Pro lepší pochopení problematiky si představme běžný automobil. Do některého natankujeme benzín a bez problému ujede tisíce kilometrů. Pokud bychom však stejné palivo doplnili do auta potřebující pro správné fungování jinou pohonnou hmotu, zadrhlo by se a nejspíš by neujelo víc než jen pár metrů.
Jinými slovy, někdo bude prospívat na čisté rostlinné stravě, jiný na spíše živočišné a další dá přednost přerušovanému půstu. Neznamená to nutně, že by byl jeden směr lepší či horší, jen je výhodnější pro určitou skupinu lidí.
4. Dlouhodobý úspěch přichází s radostí
Z mého příběhu jste mohli pochytit, že ať už jsem se zkoušela stravovat jakkoliv, chyběla zde přirozená radost. Jediné, co mě motivovalo k následování konkrétních diet, byla touha po dokonalé postavě. Frustrace, zklamáni a následná neschopnost bylo to, co jsem opakovaně zažívala.
Není problém se tzv. „kousnout“ a pár týdnů, případně měsíců následovat něco, s čím se neztotožňujeme. Pokud ale chceme udělat trvalou celoživotní změnu, jež nám bude příjemná a vedoucí k pevnému zdraví, je nutné, abychom se s konkrétním stravovacím stylem opravdu ztotožnili. Jedině tak dlouhodobě vydržíme na cestě k našemu cíli a zároveň snížíme riziko, že opět sklouzneme k našim původním stravovacím návykům.
5. Příliš velký kaloricky deficit
Abychom však zažívali spokojenost a radost z jídla, je také nutné dbát na dostatečný kalorický příjem. Velké restrikce v mém jídelníčku vyústily ke značnému kalorickému deficitu. Jeho výsledkem byl rychlý váhový úbytek, avšak jídelníček nastavený na tak nízkých hodnotách jsem nebyla schopna dlouhodobě následovat. Hladovění tak záhy vystřídaly chutě na sladké a přejídání se vším, co jsem měla při ruce. Dbejme tedy nejen na správný výběr paliva pro naše tělo, ale také na jeho dostatečné množství.
Dalších důvodů, proč konkrétní diety nefungují, bychom našli celou řadu. Pro velkou obsáhlost stojící za samostatné zamyšlení neuvádím například emoční jedení mající taktéž neméně velký dopad na naše stravování a zdraví obecně.
Ať je již naším záměrem zhubnout nějaké kilo navíc nebo ozdravit současný jídelníček, buďme k sobě laskaví. Nesrovnávejme se s druhými a následujme takové stravovací návyky a cíle, které jsou přiměřené, dlouhodobě udržitelné a především nám příjemné.
Netrestejme se za každý neúspěch. Naopak k nim přistupujme jako k ukazatelům upozorňující na to, že naše stravovací návyky nejsou v souladu s našimi aktuálními potřebami. Dovolme si poslouchat signály našeho těla a nelpěme na okamžitých výsledcích. Pokud jsme tělo roky trápili striktními dietami, dopřejme mu dostatečný čas na doživení se a nabrání sil.
Inspiraci v podobě chutných, plnohodnotných a současně rychlých pokrmů můžete načerpat ve Fofr menu nebo v Luštěninovém eBooku, ve kterém se podrobně věnuji fermentaci, posílení střev a správného zažívání. Také v něm najdete tipy na přípravu chutných a zdravých pokrmů.
Přeji Vám inspirativní čtení a radost na cestě k opravdovému jídlu.
Mou vášní je výživa. Zažívám radost pramenící z pevného zdraví a vnitřní spokojenosti a své nadšení předávám druhým prostřednictvím výživy. Seznamuji především maminky s principy zdravého stravování, aby mohly probouzet zvědavost a radost z vyváženého jídla i v těch nejmenších strávnících. Inspiruji a pomáhám s úpravou pokrmů tak, aby byly plnohodnotné a zároveň, aby chutnaly všem členům rodiny.